- Některé zelené listy a další druhy zeleniny, například červená řepa, jsou bohaté na dusičnany.
- Studie zjistila souvislost mezi každodenní konzumací šálku této zeleniny, nižším krevním tlakem a sníženým rizikem srdečních onemocnění.
- Studie analyzovala stravovací návyky a zdravotní stav více než 50 000 lidí po dobu 23 let.
- Studie zjistila, že právě šálek syrové zeleniny tohoto druhu denně je tím správným množstvím pro maximální přínos pro zdraví.
- Lidé, kteří chtějí pečovat o zdraví svého srdce, si uvědomují, že pravidelná konzumace zeleniny je klíčová.
Nová studie z Edith Cowan University (ECU) v Joondalupu ve státě Washington v Austrálii zjistila, že zejména listová zelenina a další zelenina s vysokým obsahem dusičnanů přináší významné kardiovaskulární výhody.
Výzkumníci zjistili, že denní konzumace šálku zeleniny bohaté na dusičnany je spojena s lepším zdravím srdce.
„Naše výsledky ukázaly, že stačí denně sníst 1 šálek syrové (nebo půl šálku vařené) zeleniny bohaté na dusičnany a lidé mohou výrazně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění.“
- hlavní autorka Dr. Catherine Bondonno z Institutu pro výzkum výživy ECU
Mezi zelenou listovou zeleninu s vysokým obsahem dusičnanů patří špenát, hlávkový salát, rukola (známá také jako roketa), čínské zelí a petržel. Mezi nelistovou zeleninu se silným obsahem dusičnanů patří ředkvičky, fenykl a červená řepa.
Vědci odhadují, že vařením se obsah dusičnanů v zelenině sníží asi o 50 %, což je však stále dost na to, aby to podpořilo zdraví srdce.
Dr. Bondonno uvedl: „Nejvíce se snížilo riziko onemocnění periferních tepen – o 26 %, což je typ srdečního onemocnění charakterizovaný zúžením cév dolních končetin. Nicméně,“ dodala, „zjistili jsme také, že lidé měli nižší riziko infarktu, mrtvice a srdečního selhání.“
Autoři poznamenávají, že jejich zjištění jsou v souladu se čtyřmi dřívějšími studiemi.
Na celém světě zemře každý rok zhruba 17,9 milionu lidí na srdeční onemocnění. Ve Spojených státech je podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hlavní příčinou úmrtí „mužů, žen a lidí většiny rasových a etnických skupin“.
Na srdeční onemocnění v USA každoročně umírá přibližně 655 000 lidí, což je jedno ze čtyř úmrtí v zemi.
Studie vyšla v časopise European Journal of Epidemiology.
Dlouhodobá studie
Vědci analyzovali 23 let údajů 56 468 obyvatel Dánska, kteří se účastnili studie Danish Diet, Cancer, and Health Study. Všichni jedinci vyplnili dotazník o frekvenci stravování a získané údaje byly porovnány s veřejnými zdravotními záznamy.
Analýza odhalila, že lidé z pětiny s nejvyšším příjmem rostlinných dusičnanů vykazovali o 2,58 mm Hg neboli milimetrů rtuti nižší systolický krevní tlak – což je první hodnota při měření krevního tlaku – ve srovnání s lidmi ze skupiny s nejnižším příjmem (po úpravě na možné zavádějící rozdíly mezi skupinami).
Čím vyšší byl příjem dusičnanů, tím větší byl pokles krevního tlaku. Skupina s nejvyšším příjmem jedla v průměru 141 miligramů (mg) dusičnanů denně. To odpovídá 2-2,5 šálkům listové zeleniny denně.
Naproti tomu vliv příjmu dusičnanů na hospitalizace u všech typů kardiovaskulárních onemocnění (KVO) se zastavil na hodnotě 59 mg denně. S dalším příjmem dusičnanů se již nezvyšoval.
Celkově došlo během 23 let sledování ke snížení počtu hospitalizací pro KVO o 15 % ve srovnání s osobami s nejnižším příjmem dusičnanů, který činil 23 g denně. Největší snížení rizika – o 26 % – bylo zaznamenáno u hospitalizací pro onemocnění periferních tepen.
Dr. Edo Paz ze společnosti K Health, který se na výzkumu nepodílel, v rozhovoru pro Medical News Today uvedl, že studii považuje za významnou vzhledem k velkému vzorku a dlouhé době sledování.
„Nicméně,“ poznamenal, „jedná se o observační studii a v důsledku toho existují některá klíčová omezení.“ Vysvětlil, že: „V rámci studie se objevily dvě významné chyby:
„Zejména je velmi pravděpodobné, že lidé, kteří jedí zeleninu, mají jiné zdravé chování než lidé, kteří zeleninu nejedí. Tito účastníci si například mohou s větší pravděpodobností udržovat zdravou hmotnost, více cvičit, méně kouřit atd. I když se autoři snaží tyto proměnné zohlednit, stále se jedná o klíčové omezení, které je vlastní pozorovacím studiím obecně.“
- Dr. Edo Paz
